Přeskočit na hlavní obsah

Kateřina - Samozvanci

 

Ruský seriál Екатерина – Ekaterina – Jekatěrina – Kateřina – měl premiéru na podzim roku 2014. V Rusku se stal okamžitě oblíbeným, podle wikipedie ho sledoval každý pátý Rus. V únoru 2017 se dočkal pokračování a v říjnu 2019 přišla zatím poslední 3. řada – Samozvanci.

Je to historický seriál s celkem 40 díly ve 3 řadách, který mapuje život ruské carevny Kateřiny Veliké od jejího prvního dne v Rusku v roce 1744 až po (zatím) rok 1776. V hlavní roli září Marina Alexandrová, jejíž herecký talent nelze zpochybnit.

Já jsem seriál začala sledovat někdy v době, kdy byly venku už všechny díly první řady, ale ještě nebyla druhá řada, takže nejspíš během roku 2016. Vzpomínám si, že se mi velmi líbil, na první dobrou mě uchvátila především hudba, což ostatně platí dodnes. Velmi povedené jsou kostýmy, interiéry i exteriéry. Jediné, co mě v seriálu trochu deptá, je předabovávání cizojazyčných scén, kterých je v seriálu mnoho, vzhledem k tomu, že i politika tehdy byla velmi mezinárodní a Kateřina sama nebyla Ruska. Zpočátku jsem nechápala, proč se vůbec namáhali s natáčením scén v cizích jazycích, když je pak stejně přehluší příšerný mužský hlas. Dneska po všech těch letech jsem si už na tuhle ruskou výstřednost zvykla. Všimla jsem si totiž, že Rusové nesnáší titulky. Dají přednost jakkoli otřesnému dabingu před sebelepšími titulky. Přesto seriál rozhodně patří k těm kvalitnějším, které v Rusku vznikají. Myslím, že Jekatěrina je důkazem toho, že vytvořit kvalitní seriál, ve kterém se historická fakta mísí s fikcí, prostě jde.

Co se hodnocení seriálu týče, je také hodně vysoko - IMDB ho hodnotí 8,1 hvězdami a ČSFD 82%, což jsou srovnatelné výsledky.

 


 

Co se samotného překladu týče, překládala jsem pouze 3. řadu, a to jen proto, že mě neomezovala absence anglických titulků. Jinak bych překlad samozřejmě nechala původnímu překladateli. S překladem jsem začala na začátku prosince 2020 a to jsem ještě nevěděla, že slovenská televize vysílá (nebo se chystá) seriál ve slovenštině.

Největší dilema přišlo hned na začátku – název. Obecně jsem zvyklá cizí jména nepřekládat, pokud to není nezbytně nutné. Což tady bohužel bylo, protože Kateřina Veliká, stejně jako její předchůdkyně, jsou historické postavy, které mají v našem prostředí zažitá česká jména. Ostatně u panovníků a historických postav je zvykem překládat jména do národních jazyků. Přesto jsem ale zůstávala nastavená na Jekatěrinu a především na její předchůdkyni Jelizavetu Petrovnu – na Alžbětu jsem si prostě nemohla zvyknout. Dalším zvykem, který se mi příliš nelíbí, je přepisování z azbuky do latinky podle jakéhosi anglického schématu. Což je nejspíš přijatelné pro země, které nemají tak širokou abecedu, aby dokázaly pojmout slovanské názvy, my ji ale máme, proto mi přijde škoda trápit se s nějakými nesmyslnými spřežkami typu sh/zh/kh… když máme š/ž/ch a je to pro nás přirozenější a snáze čitelnější. Proto se mi obecně nelíbí název „Ekaterina“, nechala jsem ho ale, abych zachovala kontinuitu s předchozími titulky.

Dalším problémem se ukázala být historická vojenská terminologie. Měla jsem tentokrát tu výhodu, že jsem objevila ruské titulky, takže jsem ušetřila spoustu času posloucháním hůře srozumitelných replik stále dokola a dokola. Některé termíny jsem musela googlit a vyhledávat v internetových výkladových slovnících, objevovaly se různé vojenské hodnosti, které se ještě daly přeložit s pomocí wikipedie, ale v jednom díle například Alexej Orlov popisuje nedostatky ruských lodí  a nebudu skrývat, že podobné termíny jsem nikdy dřív neslyšela ani v češtině natož v ruštině. Narazila jsem ale na takovou docela hezkou námořnickou příručku, kde byly všechny části lodi i s obrázky, takže to mi značně pomohlo.

Dalším oříškem bylo časování. Titulky jsem sice měla, ale neseděly na mou verzi videa, proto jsem je musela přečasovávat. Nikdy jsem se netajila tím, že tuhle disciplínu nemám ráda. Nejspíš ji ani teď nedělám nejlépe a nejefektivněji, každopádně teprve při překladu tohoto seriálu se mi podařilo najít a ozkoušet funkci „bodová synchronizace“ v mém titulkovacím programu, což mi ušetřilo spoustu práce.

Tolik k zákulisí překladu 😉

Jak jsem se dočetla na internetu, na podzim letošního roku se plánuje premiéra 4. řady. Jestli budu překládat i tu, zatím nevím.

Titulky 3. řady najdete na webu titulky.com.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Poslední bohatýr

Tento ruský film byl vypuštěn do světa v říjnu 2017. Titulky pro něj jsem vytvářela v prosinci 2017. Jedná se o dobrodružný fantasy film, s komediálními prvky. Když se na něj dívám zpětně, musím říct, že mě nijak zvlášť neuchvátil. Je to oddechový filmy, pravděpodobně v něm nenarazíte na žádné dech beroucí zvraty ani neočekávaný vývoj událostí. Pokud máte ale rádi filmy s pohádkovými či mytickými postavami, rozhodně do toho :)  V hodnocení ČSFD získal 75%, obdobně si stojí i v IMDb, kde má hodnocení 6,7.

Kluen Cheewit - 1. epizoda

Titulky k úvodní epizodě jsou konečně hotové!

Život a dobrodružství Mišky Japončíka

Že chci tenhle seriál přeložit, jsem věděla, jakmile jsem ho dokoukala, což je zhruba tři nebo čtyři roky zpátky. Dostala jsem se k němu ale až teď a nebudu skrývat, že to je i kvůli tomu, že jsem mezi tím neměla k překládání chuť. Do překladatelského režimu mě znovu vtáhla Jekatěrina a já toho hodlám využít. Originální název seriálu zní Žizň i priklučenija Mišky Japončika , je znám ale i pod anglickým názvem Once upon a time in Odessa , případně pod ruským překladem tohoto názvu Odnaždy v Oděse . Seriál byl v Rusku v premiéře vysílán v roce 2011. Jeho hodnocení jsou poměrně vysoká – IMDB ho hodnotí 7,5 hvězdami a ruský web kino-teatr.ru 7,1 hvězdami. Myslím si, že kladně bude hodnocen i u nás (jestli se trochu rozšíří do povědomí), protože je protknutý specifickým humorem, který našemu národu není cizí😉 Příběh se točí kolem oděského „Robina Hooda“ Michaila Vinického, který vešel do širokého povědomí jako Miška Japončík. Jedná se o skutečnou historickou ...